S Thomasem Oellermannem (vědeckým pracovníkem Friedrich-Ebert-Stiftung v Praze) tuto otázku zodpověděli během tematické procházky městem. Na několika zastávkách se skupina dozvěděla, jak úzce jsou české dějiny spjaty s německým dělnickým hnutím.
Den začal na Národní třídě – zde byl 17. listopadu 1989 bezpečnostními složkami brutálně potlačen protest studentů. Od té doby je tento den významným dnem československé revoluce od socialismu k demokratickému státu.
Po krátkém historickém přehledu pokračovala prohlídka do bývalého sídla největší odborové federace v Československu.
Poté, co byla SPD v Německu zakázána nacisty, fungoval Dům odborů od roku 1933 jako ústřední útočiště pro uprchlíky, když němečtí sociální demokraté museli utíkat před politickou perzekucí a jejich první kroky vedly do Československa.
Po další zastávce v Národní knihovně s výkladem o každodenním životě uprchlíků a stručným pohledem na dnešní českou politiku vůči menšinám jsme se metrem vydali z centra na Vinohradský hřbitov. Tam se nacházejí mimo jiné hroby „zuřivého reportéra“ Egona Erwina Kische a prezidenta Václava Havla, který jako intelektuál podporoval Pražské jaro a jako spoluiniciátor Charty 77 se podílel na následné sametové revoluci v roce 1989. Jak komunistický režim reagoval na pokusy o reformu směrem k „socialismu s lidskou tváří“? Tyto a další otázky byly vysvětleny na historickém místě. Procházka byla zakončena návštěvou hrobu Jana Palacha, který se v roce 1969 na Václavském náměstí upálil na protest proti brutálnímu potlačení Pražského jara a později na následky toho zemřel.
Po mnoha kilometrech Prahou zavedlo téma dne skupinu návštěvníků do restaurace, kde se dali do řeči s pamětníkem Petrem Brodem. Po krátkém seznámení se složitou a pohnutou rodinnou historií pražského rodáka se skupina zabývala především Brodovým popisem zážitků z roku 1968, společenských reakcí, ale i politických důsledků reformních pokusů. „Moc vám děkujeme za váš dnešní čas, my vás vlastně známe z televize,“ poděkovala skupina po besedě Brodovi a vydala se na odpolední cestu.
Účastníci vzdělávacího zájezdu strávili i následující den na cestách s FES a sociální demokracií: v domě MDA (Masarykova demokratická akademie) a ČSSD byla skupina přivítána a bylo jí umožněno zhodnotit cestu a to, co se v historických místnostech dozvěděla.
Jaký skutečný dopad mělo Pražské jaro na levicové hnutí v Evropě jako celek? Jak lze události zařadit také ve srovnání s německým hnutím osmašedesátníků? Účastníci si nakonec odvezli nejen nové odpovědi, ale i mnoho dalších nezodpovězených otázek a následných myšlenek – tématem se chtějí všichni účastníci zabývat i po návratu domů.
